S problémy spánku se v průběhu života setkáme, v menší nebo vetší míře. Náš spánek je ovlivňován v převážné většině našimi emocemi, které se promítají následně do kvality spánku. Zkuste si vzpomenout, jak jste se cítili v průběhu zkouškového období, prezentací, při vztahových problémech nebo když jste se báli o zdraví vašich blízkých. Příčiny spánkových poruch jsou velmi různorodé a jejich léčba se liší. S jakými poruchami spánku se tedy můžete v průběhu let setkat.
Proč je pro nás spánek důležitý?
Mnoho studií v posledních letech jednoznačně prokázalo nepostradatelnost kvalitního spánku. Během spánku naše tělo regeneruje a nabírá nové síly na všechny naše aktivity. Kvalitní spánek posiluje náš imunitní systém, činnost mozku a zvyšuje naši schopnost koncentrace. Je rovněž velkou prevencí duševního zdraví. Pakliže však trpíme nedostatkem spánku, jsou ovlivňovány naše emoce v podobě podrážděnosti, nesoustředění, únavě a následně se tyto stavy mohou promítnou do nemocí jako je cukrovka, obezita, deprese či úzkosti.
Mezi hlavní spánkové poruchy řadíme:
Narkolepsie postihuje nervovou soustavu neboli mozková centra řídící proces usínání a probouzení. Jedná se o chronickou poruchou, která způsobuje náhlé a nekontrolovatelné záchvaty spánku. Osoby trpící narkolepsií mohou usnout kdykoliv a kdekoliv např. při hovoru, jízdě autem nebo chůzi. Příčina tohoto onemocnění nebyla zatím přesně popsána, odborníci se však domnívají, že vinu nesou genetické změny a autoimunní reakce organismu.
Insomnie je nejčastější poruchou spánkového spektra. Nejčastějšími příznaky insomnie jsou poruchy usínání, přerušovaný spánek a brzké probouzení. Insomnie může být přechodná, akutní a chronická. Přechodná insomnie se projevuje v období 1 týdne, jejím spouštěčem je v převážné míře stres. Za akutní insomnii považujeme období, kdy se naše nespavost zhoršuje v průběhu 1 měsíce. Nemusíme mít sice ještě obavy, ale je vhodné případné příznaky nespavosti prokonzultovat s lékařem. Déle trvající nespavost se již dostává do chronické fáze způsobující vážné zdravotní následky.
Spánková apnoe je onemocnění charakterizované poruchou dýchání projevující se zástavou dechu v průběh noci. Je provázena chrápáním a sníženou zásobou těla kyslíkem. Kdy dochází k zástavám dechů tzv. apnoické pauzy, která je delší jak 10 sekund a bývá jich víc než 10 zástav za hodinu. Velice významným faktorem ovlivňující výskyt apnoe je obezita s vyšším BMI, větší věk (nad 40 let). Člověk trpící spánkovou apnoe, je v průběhu dne vyčerpaný, dochází k poruše koncentrace a myšlení způsobené nedostatečným okysličením.
Syndrom neklidných nohou – pokud při usínání cítíte nutkavou potřebu pohybovat nohama, možná trpíte syndromem neklidných nohou. Někdy bývá doprovázena pálením, brněním nebo bolestí v oblasti lýtek. U pacientů se potřeba hýbat nohama projevuje i mimo spánek, ovšem není tolik intenzivní.
Jak na poruchy spánku? Léčba je nutná?
Než vám bude nastavena léčba, je nutné vždy projít diagnostikou ve specializovaných spánkových laboratořích, kde stanoví typ spánkové poruchy. Samotná léčba pak zahrnuje zpravidla kombinaci léků a změnu životního stylu. Medikace se při spánkových poruchách předepisuje jen krátkodobě, aby nedocházelo k vypěstování závislosti.
Změna životního stylu nám ve velké míře může napomoci v řešení. Stačí se řídit jednouchými pravidly.
- Choďte spát pravidelně, kdy vstávejte ve stejnou dobu v průběhu týdne i o víkendu.
- Pokud neusnete do 30 minut od ulehnutí, vstaňte a věnujte se nějaké činnosti.
- Minimalizujte hluk, světlo a zajistěte si ideální teplotu v místnosti.
- Nepijte kávu, čaj, energetické nápoje 4–6 hodin před spánkem.
- Před spánkem odkládejte telefon a jiná zařízení generující modré světlo.
- Snižte příjem tučných jídel s vysokým obsahem sacharidů.
- Zahrňte do své denní aktivity pohyb nejlépe 3–4 hodiny před spánkem.
- Změňte svůj celkový jídelníček, začleňte do své stravy více zeleniny, ovoce a dodržujte pitný režim.
- Před spaním nekuřte a nepijte alkohol.
- Stresové záležitosti „worry time“, řešte v průběhu dne.
